Příběh klientky – „Cesta mé vysoké váhy“

12 června, 2025

PŘÍBĚH MÉ VYSOKÉ VÁHY

Začalo vše už v dětství? 

Od počátku mého života, jsem byla neustále v pohybu a s mým tátou jsme od útlého dětství brázdili na kole Ladův kraj, odkud pocházím.

Postupem času jsem ve stopách svého otce absolvovala několik závodů horských kol v kategorii juniorů a byla členem cyklo-klubu. Tělocvik jsem nikdy neměla ráda, na letních táborech, na které jsem jezdila celou základní školu, jsem ve sportu byla spíše podprůměrná, a přesto jsem vždycky byla za tu „atletickou holku“.

Zní to zatím dobře? Co se mohlo asi zvrtnout?

Byla jsem vychovaná v tom, že žádná návštěva se neobejde bez bábovky, koláče a různých mlsek ke kávě. Den dětí – čokolády, velikonoce – čokoládová vajíčka, vánoce – 20 druhů cukroví, vánoční čokoládová kolekce. Narozeniny – čokolády, bonboniéry, dort, brambůrky… Mohla bych pokračovat, zkrátka nebyl měsíc, kdy bych že všech stran nedostala nějaké mlsání. Což o to, pohybu jsem měla dost a nikdy jsem nadváhu neměla, ovšem nástupem puberty, stěhováním přes polovinu republiky, změna školy, emočně těžké období odpálil onu časovanou bombu – stres řešený jídlem a přejídáním.

Po střední škole a přestěhováním se do města, kde jsem začala postupně žít dospělý život se jen prohloubily mé nezdravé návyky a každý stres, jsem musela zajíst. Přidejte si k tomu nulový pohyb a kancelářskou práci a je to tu.

Postupně jsem zjišťovala, že už neobléknu oblečení, které jsem nosila na střední škole. „No jo, dospěla jsem, dá se to čekat.“ Postupně jsem od svých blízkých začala poslouchat nevinné poznámky typu:

„Nespravila ty ses?“

„Tobě se v tom městě daří viď?“

„Nepřemýšlela jsi, ze by jsi trošku běhala?“

„Taková hezká holka jsi bývala.“

„Hold jsi měla ten velký zadek po kom zdědit.“

„Měla bys něco dělat, čím budeš starší, tím to bude horší.“

„Co budeš dělat po dětech? Víš jak blbě to půjde potom dolů?“

„Ty jsi zase přibrala viď?“

Ty věty znějí nevinně, jsou myšlené nejspíše dobře, ale zároveň si je pamatuji slovo od slova a navíc i přesně vím, kdo je vyslovil. Podotýkám, že tyhle věty jsou nastřádané za 30 let mého života a přesto se mi nesmazatelně vryly do paměti.

Zkoušela jsem různé zázračné diety, samozřejmě jsem začala chodit cvičit. Low carb, přerušovaný půst, běhání na pásu, vacushape, lymfodrenáž, slimbox, jumping, spinning, kruháč, piloxing… Zkusila jsem všechno možné, ale u ničeho jsem nevydržela, stálo to dost peněz, nebyla jsem ochotná tomu obětovat čas, z každého cvičení jsem byla strhaná, unavená, každý pokus byl drahý, bolestivý a hlavně stresující, takže se opět vracíme k nezdravému vztahu k jídlu.

ŽIVOT NARUBY PO DĚTECH

Další silný milník přišel po dvou dětech… Dvě malé děti, pořád nemocné a já s nimi… V roce 2024 jsem brala 13 sad antibiotic tj. antibiotika prakticky každý měsíc – angíny, streptokok, zápal plic, trhání zubu moudrosti… V lednu 2025 jsem se při preventivní kontrole dozvěděla výsledky z krve, které byly alarmující, stejně jako 107 Kg na váze!

Měla jsem štěstí, narazila jsem na slušného, mladého, systémem nezkaženého lékaře, který mě poučil o tom, co by znamenalo začít brát léky na cholesterol, dnu, tlak… „Jakmile jednou začnete, nejspíš je budete brát doživotně“. Zvláštní, že v tento moment se mi změnil celý pohled na život. Dostala jsem šanci změnit životní styl. „Za tři měsíce přijďte na krev a pokud hodnoty klesnou, budeme vás jen sledovat, v opačném případě nasadíme léky“.

Ještě ten den jsem stáhla aplikaci Kalorické tabulky, pomocí kterých jsem si nastavila svůj denní příjem kalorií. Objednala jsem se na měření InBody a oslovila Elišku. Začala jsem okamžitě, tedy v 1/2025, od 3/2025 jsme pak započaly spolupráci s Eliškou, kdy jsme upravily tabulky a začaly se silovým tréningem.

Ze dne na den přišlo uvědomění, které nedokážu ani popsat. “Jak jsem to sakra, mohla nechat zajít tak daleko? Chci tu být pro své děti, co nejdéle, chci jim stačit, chci se cítit dobře a hlavně JÍT SVÝM DĚTEM PŘÍKLADEM! CHCI BÝT ZDRAVÁ!!!”

Co říkalo mé tlusté Já?

„Já ale nejím úplně špatně, asi mám málo pohybu.“

“Piju dostatečně.”

“ Mám malé děti, jsem nevyspalá, to má jistě vliv.“

 „Vím, co jsou bílkoviny a zdravé tuky a nemám s nimi problém, jím jich dost. „

„Nemůžu přece vařit tři jídla pro čtyři lidi (pro sebe, manžela a dvě batolata)“.

“ Nemám ani periodu, celý život jsem měla problém s hormony, to bude důvod, proč jsem tlustá.“

„Se psem tu vysokou váhu vyběhám. S kočárkem tu vysokou váhu vyběhám, až děti povyrostou, tak tu vysokou váhu vyběhám.“

„Začnu zítra, nebo v pondělí, začnu až prvního, ale spíše až po oslavě, po vánocích…“

Je Vám tohle povědomé? Myslím, že podobné věty má v hlavě každý člověk, který si nechce přiznat problem. 

Nastal červen 2025 

Je to neuvěřitelné, ale cítím se nejlépe za celý svůj dospělý život. Podařilo se mi pod taktovkou mé úžasné trenérky zvládnout fobii z posilovny, cítím se báječně, jsem o 18 Kg lehčí. Všechny hodnoty v krvi klesly a většina hodnot se dostala dokonce do normy! Při kontrolních odběrech lékař nevěřil vlastním očím! „Tady medikace není vůbec potřeba.“

Ano, hubnutí z vysoké váhy a po dvou dětech má i své nepříjemné stránky – po dětech mám povislou kůži na břiše, strie, prohloubily se mi vrásky, ale tělo funguje! Cvičení už není utrpením, vlastně mě to začalo neuvěřitelně bavit, protože to tělo to zvládá! Poprvé v životě mi funguje menstruační cyklus a to zcela přirozeně bez léků. Jídlo se stalo něčím, na co se těším a už nemám výčitky, dokonce proběhla i nějaká ta pizza, hamburger i indické jídlo a hádejte co? Nestalo se vůbec nic, přesto váha šla dolů. 

Má cesta rozhodně zde nekončí, dle InBody bych měla “sundat” ještě 22 kg tuku, takže cesta bude ještě dlouhá, ale nejedu na čas, ale na udržitelnost

Nejvíce mi na mé cestě pomohl můj báječný manžel (prostředky, čas, podpora…), děti (motivace) a trenérka  (poskytla vše ostatní – své znalosti, trpělivost…), bez těchto lidí by to nešlo. Je důležité, vlastně i nezbytné si přiznat, že obezita je nemoc a bez podpory a pomoci se lze jen težko vyléčit. 

Poselství, které se těžce přijímá, ale zažila jsem si ho na vlastní kůži

Pokud řešíte problém s obezitou jako já, musíte si najít dokonalou a neprůstřelnou motivaci. Můžete mít kolem sebe podporu, ale pokud to nemyslítě vážně, plýtváte nejen svým, ale i cizím časem. Jediná překážka jste vy sami, nikdo to za vás neodmaká a to nejdůležitejší – BEZE ZMĚNY NENÍ ZMĚNA!

← Zpět na blog